Dárkový komplet 6 knih Výprav Jiřího Peňáse v krásném boxu s parádní mapou Výprav ve formátu A2
Výpravy Jiřího Peňáse si za téměř dekádu získaly nebývalou popularitu u čtenářů, jeho vyprávění zaujala osobnosti s různými politickými či společenskými preferencemi. Můžeme bez přehánění říct, že se Jiřímu Peňásovi povedlo vytvořit nový literární žánr, který spojuje osobní vzpomínky s historickými črtami, volnými úvahami a průvodcem.
Exkluzivní nabídku kompletu šesti knih včetně Výprav s Karlem Schwarzenbergem můžete mít nyní za jedinečnou cenu v balení ušitém na míru.
Nejen život. Technologie prodloužily i umírání. Ferdinand von Schirach se v divadelní hře Bůh zamýšlí nad tím, jestli je eutanazie správnou odpovědí na tuto výzvu. Slovo dostává ateista i biskup, etička i člověk, který – ač zdráv – touží umřít. Kdo je Bůh z názvu? Šifra pro toho, komu patří náš život. Vyšší moci, společnosti, blízkým – nebo nám samým? Pozvolna se rozvíjí dilema. Žijeme-li ve svobodné společnosti, měli bychom si i o smrti moci rozhodnout sami, ani lékaři by o nás neměli rozhodovat jako bohové. Ale když kývneme na eutanazii, nebude mít stát povinnost pomoci i těm, kteří „jen“ nechtějí žít, přestože nejsou nemocní? Právě tak argumentuje protagonista hry: Povinnost žít přece neexistuje. Knihu přeložil Ondřej Šebesta. Doslov napsala Tereza Matějčková.
Divadelní hra Ferdinanda von Schiracha Bůh vychází jako první svazek v rámci řady Svár, kterou vede Tereza Matějčková. Řada Svár má za cíl představovat filozofii, která není sevřena akademickým žánrem. První svazek, Bůh, může být čten jako filozofický dialog. Název edice odkazuje k přesvědčení zaznívajícímu v představené hře: „Místo vynuceného konsenzu raději přijmeme mírumilovný rozpor.“
Jiří Peňás je poutník, který ocení i zastavení. Nehoní se za rekordy, není žádný sportsman, je to člověk spíše zamyšleného hospodského posezení, sám někde v koutku. Je na cestě a hledá. – To píše o autorovi středoevropských cestopisů v předmluvě k novému dílu Petr Pithart, sám účastník jedné z výprav – kam jinam, než na Bílou Horu... Slovo „epochální“ v názvu pátého dílu znamená, že se v nich setkávají různé epochy: cestujeme napříč časem, ale zůstáváme v našem regionu: v naší střední Evropě, kterou přitom tak málo známe! Kroužíme po Čechách i Moravě, zastavíme se v Brně, Táboře, Prachaticích, objevíme se ale i v Krkonoších nebo Orlických horách. Pronikneme za hranice do Maďarska, objevíme se v kavárnách v Rakousku, poznáme pozoruhodné zámecké zahrady v Lužici, tedy v bývalé NDR. V Polsku podnikneme expediční výpravy za tajemstvím Dolního Slezska. Vždy budeme mít na paměti, že věci jsou tím zajímavější, když je máme před nosem, takže o nich víme méně, než si dovedeme představit. Autor nepředstírá, že ví všechno, ale zve na cestu. Jde sám, ale vy můžete jít s ním. Nebudete mu vadit a on nebude vadit vám. Věřte tomu.
„Tak kdy bychom mohli vyrazit?“ řekl kníže. – Třeba hned, řekl jsem, což jsem trochu přeháněl. „Tak příští týden?“ – Skvělé! Tak příští týden. „Ale budete jezdit s chromajzlem.“ – To bude takový bonus našich výprav, řekl jsem. „Tak jo,“ řekl on. Odjížděl jsem s představou, že je to práce na rok, možná na dva roky a že z toho cosi jako alternativní životopis na cestách snad být může. Okolnosti a osud však tomu chtěly jinak: je z toho torzo. Ale věřím, že jistou zajímavost mají naše výpravy i tak. Doufám, že pro každého, kdo měl Karla Schwarzenberga rád. Nebo ho aspoň zajímá, co to bylo za člověka a proč ho tolik lidí rádo mělo. A pořád mít bude.
Byly to celkem tři celodenní výpravy. Naším řidičem byl Michael Pastorek, obětavý a milý člověk. Skoro po celou dobu jsem měl zapnutý diktafon. Obsah našich konverzací víceméně odpovídá skutečnosti. Knížecí repliky nejsou s výjimkou první části, kterou jsem mu četl a on přitakával, autorizované, ale jsou z devadesáti pěti procent autentické. Moje též. Vzhledem k okolnostem neexistují z našich cest téměř žádné fotografie. Nepovažoval jsem to v tu chvíli za důležité a rovněž jsem respektoval knížecí kondici. Doufal jsem vždy, že se nevidíme naposledy a že budou ještě nějaké příležitosti. Osud rozhodl jinak. Věřím, že čas na našich cestách nepovažovala Jeho Jasnost za ztracený, ba domnívám se, že se na ně těšila.
Sušení kapucíni v Brně, hromady hnoje v Palermu a uvězněná hraběnka Kozlová na saském hradě. Plavba po rakouském jezeře plném pijavic a vzpomínky na jednu vesnickou brigádu v Boru u Tachova. To a ještě mnoho dalšího z cest během jednoho roku, od Zubrnic v Českém středohoří po Syrakusy na Sicílii, od Tachova po Lublin v Haliči. Padesát sedm míst a padesát sedm kapitol v nekonečném seriálu, který Jiří Peňás píše deset let každý týden a který má své věrné čtenáře. Je to svým způsobem jedinečný obraz světa blízkého i trochu přespolního, vznikající za pochodu, jenž se nesmí nikdy zastavit. V textech se prolínají osobní zážitky s historií, dějiny umění s politikou, romantika s humorem, většinou hořkým a melancholickým. Jsou lidé, kteří říkají, že to čtou pravidelně a že se na to těší. Nyní tyto originální cestopisy vycházejí v knize s hrabalovským názvem Výpravy pro starší a pokročilé na 350 stranách a s barevnými fotografiemi. Předmluvou autora a doporučením Jáchyma Topola.
V naší nejisté době je jen několik jistot. Jednou z nich je, že Jiří Peňás napíše každý týden do časopisu Týdeník Echo cestopisný článek, i kdyby to mělo být ze sousední ulice. Právě vychází knižní verze těchto článků, které si našly své věrné čtenáře. Kniha Výpravy pro blízké i vzdálenější navazuje na loni vydané Výpravy pro starší a pokročilé. Nové Výpravy mají velmi podobný, vlastně stejný formát jako první díl, jsou samozřejmě z jiných míst, ale píše je pořád ten samý člověk, který se za rok zas tak moc nezměnil. Tedy padesátník, nikoli ten prošlý peníz, mince nízké hodnoty, ale člověk dejme tomu městského typu, zájmů spíše duchovních a literárních než adrenalinových nebo třeba kulinářských, pro nějž je největším dobrodružstvím vystoupit někde z vlaku, prohlídnout si kostel, radnici a kašnu a pak najít něco, kde by lacino přespal. Jeho cesty nyní směřovaly především po Čechách, ale odskočil si i do Maďarska, Polska, Rakouska a Saska. Jsou to výpravy po střední Evropě, naší vlasti blízké i trochu vzdálenější.
Čtvrtý díl epochálních Výprav, nazvaný tentokrát Výpravy pro čtvero ročních období přináší strhující líčení dobrodružných a výzkumných cest do vnitrozemí i ciziny, do hor i nížin, na hrady i panelová sídliště. Navštívíme utajené poklady vlasti ve Vlašimi, Benešově či na Mělníce, vylezeme na vrcholky Beskyd a slovenských Tater, a sestoupíme k soutoku českých veletoků Vltavy a Sázavy, vypravíme k sousedům do Saska a Rakous, prožijeme konec roku v Budapešti a rozpuk jara v Bukurešti. Naše cesty pak vyvrcholí na atlantských útesech v čarokrásné zemi irské… To vše během jednoho roku, během čtyř ročních období.
Výpravy pro den i noc je třetí kniha cestovních zápisků, které Jiří Peňás každý týden píše ze svých výprav. Vycházejí na příslušném místě v časopise Echo a dvakrát se z nich už složila knížka. První vyšla na podzim roku 2019 a jmenovala se Výpravy pro starší a pokročilé, druhá, Výpravy pro blízké i vzdálenější, byla hotová o rok později, zase na podzim roku 2020. Třetí kniha vychází opět podzim, ovšem roku 2021. Jsou to tedy takové podzimní knihy, ale na celý rok, na den i noc.
Jsou to zápisky jednoho muže, jenž se vydává na dobrodružné výpravy třeba do Kouřimi, do Březnice, do Tochovic nebo na lipanské bojiště a jiná atraktivní místa. Večer se pak vrací domů a po nocích plánuje, do jaké obce vyrazí příště. V době covidové se dalo jistou době vyrážet jen do blízkého okolí, což je na knize znát, ale pozitivně. Dobrodruhovi to totiž nevadilo, vzrušující zážitky si našel i tam. Když to pak poměry, snad nikoli jen dočasně, zase dovolily, statečně vytáhl na pár dní za hranice, třeba do Uher, těch maďarských, i těch Horních, tedy na Slovensko, nebo přešel Krkonoše a byl ve Slezsku, kde se teď mluví polsky. Taky byl, jak čtenář nalistuje, v Rakousku, s čímž se hned pochlubil. Tyto výpravy podniká na vlastní nebezpečí i náklady, téměř výhradně hromadnou dopravou, kterou někam dojede a pak jde kousek pěšky. Kdo si to koupí, jako by tam byl s ním.
Žijeme v době skrznaskrz filozofické. Základní otázky, které jsme měli za vyřešené, se stávají předmětem lítých politických i celospolečenských bojů. Co je to rodina? Co svoboda? Existují opravdu jen dvě pohlaví? Bůh je tedy mrtvý? A proč jsme všichni tak unaveni? V knize Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, jež zahrnuje eseje psané v letech 2022 a 2023 pro Týdeník Echo, se filozofka Tereza Matějčková zabývá aktuálními otázkami z hlediska filozofie, občas i v dialogu s výraznými mysliteli současnosti.
Dcera disidentů Ludvíka Vaculíka a Lenky Procházkové, popisuje dětství za časů totality a dospívání v letech po sametové revoluci. Líčí komplikovaný vztah k svéráznému otci, který měl dvě různé rodiny, dva domovy a dvoje potomstvo. Kniha, jež měla být původně prostým vyprávěním o divokém mládí, se čtenáři nečekaně rozvíjí v napínavý příběh toho, co nás utváří, co stojí na počátku i na konci: rodičovství, partnerské vztahy, přátelství, vlastenectví a také vztah člověka samého k sobě. Vyprávění o věčném hledání lásky a touze po sebeuzdravení se odehrává v kulisách znovu se rodící svobodné společnosti poháněné nesmrtelnými ideály, ale také křehkými iluzemi. Poskytuje náhled pod slupku rozvoje nejrůznějších závislostí, rozkrývá jejich kořeny a nabízí rady, poučení a motivaci skrze vlastní otevřeně popsanou zkušenost.
Kniha Když se z Harryho stala Sally je kritická k moderním transgenderovým právům a některým způsobům léčby genderové dysforie. Politický filozof Ryan T. Anderson se v ní zaměřuje na kulturní a politické debaty kolem transgenderové identity.
Po transaktivistech dává prostor osobám, které podstoupily tranzici a později toho litovaly. Kniha přináší příběhy několika lidí, kteří zjistili, že jim tranzice nepřinesla mír a smíření, které hledali, ale jen nové problémy. Příběhy těchto mužů a žen komplikují bezstarostný obrázek, tak často prezentovaný v médiích.
Andersonova práce se zaměřuje i na genderovou dysforii u dětí a na experimentální terapie, které se rychle začaly běžně zavádět. Autor přitom čtenáře výslovně nabádá, aby lidi s genderovou dysforií nijak nestigmatizovali a nezvětšovali tak jejich trápení.
Ve Spojených státech vyšla kniha poprvé roku 2018 a stále si pro čtenáře drží vysokou informační hodnotu. „Stav vědeckého poznání, v knize zachycený do roku 2017, se ani poté nezměnil. Žádná terapie, medikamenty ani blokační hormony, žádný chirurgický zákrok dosud nepřekonaly fakt konstatovaný Andersonem a dalšími nonkonformisty, totiž že kdo se narodil jako muž nebo žena, zůstává i po té nejpovedenější tranzici biologicky mužem nebo ženou,“ píše v předmluvě českého vydání Daniel Kaiser.
V jednom setu za zvýhodněnou cenu získáte bestseller Proměny světa a novinku Proměny života.
Na soubor 50 rozhovorů Proměny světa, které se loni staly nejúspěšnější knihou v historii českého crowdfundingu, když ji před vydáním podpořilo 3000 čtenářů a nakonec z ní byl bestseller, navazujeme novou knihou s titulem Proměny života. I tentokrát formou 50 rozhovorů s předními světovými a domácími osobnostmi reflektujeme změny ve společnosti, již po pandemii čínského viru zasáhla další rána v podobě ruské války na Ukrajině, která může být největším spouštěčem společenských změn od konce druhé světové války.
Rozhovory v Proměnách života reflektují ruskou agresi – a především její možné dopady – hned v úvodu. Dále jsou rozebírány kořeny různých pohledů na směřování lidské společnosti, na vzdělání, výchovu dětí, uspořádání mezilidských vztahů, vyrovnání se se změnou klimatu, otázky, jak se ke změně stavět a zda strategie evropského zeleného údělu přinese tolik chtěný obrat. V knize se zaobíráme uměním, ale také nedávnou historií, jejíž znalost nám může pomoci vyhnout se opakovaným chybám, ke kterým, jak se někdy zdá, je lidstvo odsouzeno. Závěrečné rozhovory se věnují nastupující energetické a finanční krizi.
V knize vystupují: spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová, přední světový ekonom Nouriel Roubini, spisovatel a filozof Francis Fukuyama, psychiatr Cyril Höschl, dramatik a politik Milan Uhde, zakladatel české imunologie Jaroslav Svoboda, architekt Miroslav Šik, historik Jiří Suk, dětský psycholog Jaroslav Šturma, výtvarník František Skála, archeoložka Andrea Bartošková, spisovatel Jáchym Topol, architektka Eva Jiřičná, někdejší ústavní soudce Pavel Holländer, herec Jiří Lábus a jeho bratr, architekt Ladislav Lábus, německý filozof Peter Trawny, rakouský filozof Robert Pfaller, bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert O’Brien, německý sociolog Harald Welzer nebo bývalý ředitel Rádia Svobodná Evropa Jeffrey Gedmin.
V naší nejisté době je jen několik jistot. Jednou z nich je, že Jiří Peňás napíše každý týden do časopisu Týdeník Echo cestopisný článek, i kdyby to mělo být ze sousední ulice. Získejte knižní verze těchto článků, které si našly své věrné čtenáře. Knihy mají velmi podobný, vlastně stejný formát, jsou samozřejmě z jiných míst, ale píše je pořád ten samý člověk, který se za rok zas tak moc nezměnil. Tedy padesátník, nikoli ten prošlý peníz, mince nízké hodnoty, ale člověk dejme tomu městského typu, zájmů spíše duchovních a literárních než adrenalinových nebo třeba kulinářských, pro nějž je největším dobrodružstvím vystoupit někde z vlaku, prohlídnout si kostel, radnici a kašnu a pak najít něco, kde by lacino přespal.
Výpravy pro den i noc je třetí kniha cestovních zápisků, které Jiří Peňás každý týden píše ze svých výprav. Čtvrtý díl epochálních Výprav, nazvaný tentokrát Výpravy pro čtvero ročních období přináší strhující líčení dobrodružných a výzkumných cest do vnitrozemí i ciziny, do hor i nížin, na hrady i panelová sídliště. Navštívíme utajené poklady vlasti ve Vlašimi, Benešově či na Mělníce, vylezeme na vrcholky Beskyd a slovenských Tater, a sestoupíme k soutoku českých veletoků Vltavy a Sázavy, vypravíme k sousedům do Saska a Rakous, prožijeme konec roku v Budapešti a rozpuk jara v Bukurešti. Naše cesty pak vyvrcholí na atlantských útesech v čarokrásné zemi irské… To vše během jednoho roku, během čtyř ročních období.
Ve svých svěžích vzpomínkách se spisovatelka Jindra Tichá (85) vrací k rodovým kořenům, líčí československou realitu padesátých a šedesátých let, cestu do anglického exilu na počátku husákovské normalizace, následující plavbu k protinožcům a úspěšnou univerzitní kariéru, kterou si vybudovala v novozélandském Dunedinu.
Vzpomínky Praha v mé krvi zachycují životní příběh české spisovatelky Jindry Tiché, žijící od roku 1970 na Novém Zélandu. Dočteme se tu o jejím soukromém i profesním životě, o poměrech na anglických, novozélandských a amerických univerzitách, stále porovnávaných s poměry na Karlově univerzitě, jak je autorka zažila jako studentka a poté i jako mladá asistentka do roku 1969, kdy se rozhodla následovat manžela do Velké Británie a pokusit se i v těžkých exilových podmínkách budovat svou pedagogickou a vědeckou kariéru.
Na soubor 50 rozhovorů Proměny světa, které se loni staly nejúspěšnější knihou v historii českého crowdfundingu, když ji před vydáním podpořilo 3000 čtenářů a nakonec z ní byl bestseller, navazujeme novou knihou s titulem Proměny života. I tentokrát formou 50 rozhovorů s předními světovými a domácími osobnostmi reflektujeme změny ve společnosti, již po pandemii čínského viru zasáhla další rána v podobě ruské války na Ukrajině, která může být největším spouštěčem společenských změn od konce druhé světové války.
Rozhovory v Proměnách života reflektují ruskou agresi – a především její možné dopady – hned v úvodu. Dále jsou rozebírány kořeny různých pohledů na směřování lidské společnosti, na vzdělání, výchovu dětí, uspořádání mezilidských vztahů, vyrovnání se se změnou klimatu, otázky, jak se ke změně stavět a zda strategie evropského zeleného údělu přinese tolik chtěný obrat. V knize se zaobíráme uměním, ale také nedávnou historií, jejíž znalost nám může pomoci vyhnout se opakovaným chybám, ke kterým, jak se někdy zdá, je lidstvo odsouzeno. Závěrečné rozhovory se věnují nastupující energetické a finanční krizi.
V knize vystupují: spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová, přední světový ekonom Nouriel Roubini, spisovatel a filozof Francis Fukuyama, psychiatr Cyril Höschl, dramatik a politik Milan Uhde, zakladatel české imunologie Jaroslav Svoboda, architekt Miroslav Šik, historik Jiří Suk, dětský psycholog Jaroslav Šturma, výtvarník František Skála, archeoložka Andrea Bartošková, spisovatel Jáchym Topol, architektka Eva Jiřičná, někdejší ústavní soudce Pavel Holländer, herec Jiří Lábus a jeho bratr, architekt Ladislav Lábus, německý filozof Peter Trawny, rakouský filozof Robert Pfaller, bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert O’Brien, německý sociolog Harald Welzer nebo bývalý ředitel Rádia Svobodná Evropa Jeffrey Gedmin.
Obě knihy koupíte ve výhodném balíčku ZDE
Po měsících příprav vydáváme unikátní knihu Proměny světa, která si získala nebývalou pozornost na Hithitu a stala se nejúspěšnější knihou v historii českého crowdfundingu. Knihu si v předprodeji pořídilo více jak 4000 čtenářů. Proměny světa jsou výjimečné obsahem i provedením. 600 stran, 50 unikátních rozhovorů, pevná vazba. Knihu jsme rozdělili do čtyř kapitol 1) Orientace; 2) Evropa, Izrael a islám; 3) Český svět; 4) Rusko a my. Kniha nachází odpovědi na nejdůležitější otázky 21. století a reflektuje souboj ideologií, východiska konzervativního a progresivistického pohledu na svět, dopady digitální revoluce, přístup ke klimatické změně. Kniha odhaluje příčiny, proč v čele Spojených států stanul Donald Trump, rozebírá důvody brexitu i to, jaký bude mít dopad rozvod Velké Británie s Evropskou unií. Reflektujeme také postpandemickou dobu jako důsledek existence čínského viru, která na více než rok ochromila fungování ekonomiky i život ve společnosti. Proměny světa mají přebal opatřený zlatou ražbou. Ta kniha si totiž reprezentativní úpravu zaslouží.
V knize mezi jinými vystupují: Roger Scruton, Edward Lucas, Vladimir Bukovskij, Peter Pomerantsev, Timothy Snyder, Douglas Murray, Alain Finkeilkraut, Alain de Benoist, vedle Roberta Kvačka, Petra Čorneje, Kamily Bendové, Deborah Tigridové, Karla Schwarzenberga, Marty Kubišové nebo Jiřiny Prekopové.
Je tady léto a s ním tradiční výběr těch nejlepších rozhovorů, které byly od loňského léta publikovány na stránkách Týdeníku Echo. V tomto samostatném magazínu najdete interview, jež mají časový přesah a reflektují významné společenské, politické a kulturní události domácí i zahraniční.
Takto pohromadě představují specifickou kroniku daného časového úseku. Jsme přesvědčeni, že speciál 30 rozhovorů může být k užitku jak náhodným čtenářům jako vizitka naší redakční práce v uplynulých měsících, tak těm, kteří Týdeník Echo už dávno dobře znají, jsou jeho pravidelnými čtenáři, ba i předplatiteli, a proto sledují také tato separátní vydání.
S kým jsme rozhovory pořizovali? S lidmi, jimž je dobré naslouchat, i když nemusíme nutně souhlasit se vším, co říkají. Ať už to jsou politologové, sociologové, filozofové, spisovatelé, lékaři, hudebníci, právníci, výtvarníci, diplomaté, nebo třeba zlatá olympijská medailistka. Zkrátka lidé různých profesí. Ale vždycky takoví, kteří jsou ve svých oborech hodně vysoko. Autorský tým tvoří Viktor Horák, Daniel Kaiser, Tereza Matějčková, Lukáš Novosad, Jiří Peňás, Ondřej Šmigol a Lenka Zlámalová (mezitím již naše kolegyně bývalá), jedním rozhovorem (s věhlasným fyzioterapeutem Pavlem Kolářem) je zastoupen erudovaný politický komentátor Bohumil Pečinka, jenž naši redakci posílil teprve nedávno.
Pro pořádek sdělujeme, že jsme v publikovaných rozhovorech nic neměnili, jakkoli se to někdy nabízelo. Podle našeho názoru pouze neretušovaná podoba textů může posloužit jako pravdivý, nefalšovaný obraz doby, v níž všechna interview vznikla a v níž byla bez zbytečných prodlev zveřejněna na stránkách našeho časopisu, respektive v jeho elektronické verzi.
Chceme věřit, že ani v letošním roce vás výběr 30 rozhovorů nezklame. Že vás přivede nejen k zamyšlení, ale že vás některé pohotové a vtipné odpovědi dokážou i pobavit.
Předchozí vydání zakoupíte zde:
30 rozhovorů 2019
Ohlížíme se za končícím rokem 2023 a jeho události máme ještě v živé paměti. Na stránkách Týdeníku Echo jsme o nich průběžně psali, analyzovali jsme je a komentovali, hovořili o nich s lidmi, kteří k nim měli co říci. Už podeváté jsme z důležitých textů sestavili tuto ročenku, která je jakousi kronikou doby od uzávěrky ročenky minulé a současně vizitkou kmenových autorů, spoluvytvářejících obraz periodika, jež se za dobu své existence stalo významným hlasem na české mediální scéně.
Týdeník Echo má před sebou významné jubileum: v červenci 2024 uplyne deset let od chvíle, kdy vyšel nejprve v digitální podobě a po pár měsících i ve verzi tradiční, tedy tištěné. Inspiraci už na začátku našel v anglosaských analytických časopisech. Svou povahou se vymezuje proti všem současným trendům, představám a mýtům panujícím na českém mediálním trhu. Zájem čtenářů o Týdeník Echo, Echo24.cz a EchoPrime.cz nás přesvědčuje, že naše práce má smysl. Před pěti lety jsme také začali vydávat knihy, v minulých dnech jsme připravili už třináctý svazek: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno je autorský výběr z publicistiky filozofky Terezy Matějčkové, jež v loňském roce posílila náš redakční tým.
Rok 2023 se do historie Týdeníku Echo zapíše nejen přestěhováním redakce do větších prostor na nové pražské adrese, ale i hledáním a nalézáním nových forem komunikace se čtenáři: ohlas podcastu Echo Porada, pravidelné spontánní debaty vyslovující se k aktuálním společenským tématům, nás zavazuje, abychom v tomto úsilí nepolevili. Podobu audiovizuálního podcastu dostala letos i tradiční rubrika Salon Týdeníku Echo. A zatím nejnovější v naší nabídce je filozofický podcast Terezy Matějčkové nazvaný Pravda neexistuje.
Věříme, že vás výběr textů z Týdeníku Echo za rok 2023 obohatí.
Předchozí vydání zakoupíte zde:
The Best of 2021
Podívám se na to ráno, to byla odpověď amerického prezidenta Lyndona B. Johnsona na setkání s ruským velvyslancem ve Washingtonu v předvečer okupace Československa v roce 1968. Výrok je zaznamenám v dokumentech amerického ministerstva zahraničí soustředěných ve sborníku Foreign Relations of the United States, přeložil je a opatřil komentářem Tomáš Smetánka. Autor knihy je jedním z prvních porevolučních šéfredaktorů Lidových novin, který ale novinářskou branži opustil a poslední dvě dekády se věnuje diplomacii, působil jako velvyslanec republiky v Jordánsku, Číně, Jižní Koreji nebo Indonésii. Díky jeho úsilí se ke čtenářům dostávají dokumenty odkrývající diplomatické hry, ale i analýzy situace očima Američanů, reakce nejvyšších amerických kruhů na vpád ruských vojsk do Československa. Soubor obsahuje zpravodajské telegramy, koncepční pojednání, přepisy rozhovorů nebo zápisy ze schůzí – z valné většiny ještě v češtině nevyšly. Čteme tu bystré analýzy i nenaplněné spekulace, například v telegramu z velvyslanectví USA z 2. prosince 1967 už se správně předpovídá výměna „Novotného v prezidentském úřadě stárnoucím generálem Svobodou“, místo Dubčekova mocenského vzestupu však Američané vyslovují mylnou prognózu o převzetí funkce prvního tajemníka ÚV KSČ „tajemníkem Kolderem“. A dodávají: „Spisovatelé zatím zůstávají potichu.“
Cena: 249,- Kč + doprava (ceny uvedené v eshopu platí pro rozesílání v rámci ČR)
Rozsah: 192 stran
S kým byl na nože Edvard Beneš? Jak platila dluhy Ema Destinnová? Kdo byl prvním překladatelem příběhů Karla Maye? Odpovědi budou pro čtenáře jistě stejně překvapivé jako zjištění, jaké zásluhy má antropolog Hrdlička na vzniku Československa nebo jak se dostaly zážitky Eskymo Welzla k široké veřejnosti. Nejzajímavější příběhy píše sám život. Dokazuje to sbírka portrétů známých prvorepublikových osobností sepsaná historikem a publicistou Josefem Landergottem. Autor nezahlcuje faktografickými údaji, ale životní osudy politiků, umělců a jiných význačných person představuje s citem pro detail a s realistickým nadhledem. Dobové poměry i charaktery některých adorovaných hrdinů uvádí odvážně na pravou míru. Předkládaná kolekce portrétů významných mužů a žen českého jazyka pomůže čtenářům s tím, co je pro vhled do dějin nezbytné – nepodléhat dojmům a kultovním objektům, z nichž vyprchalo lidství.
Rozsah: 224 stran
Texty Josefa Landergotta Velcí Češi 1918 vychází také jako audiokniha. Nahrávku namluvili Martin Zahálka a Jiří Hromada, ukázku si můžete poslechnout zde. Audioknihu si můžete zakoupit na e-shopu OneHotBook.
Podtrženo - osobitá forma memoárů Václava Klause přináší původně privátní výpisky z četby většinou ekonomické literatury z let 1970-2020, komentované nyní s nadhledem časového odstupu. Do autorova duchovního světa patří – ve škále postojů od akceptace po negaci – dlouhá řada osobností od Marxe přes Misese a Samuelsona až po naše současníky, ekonomové se na stránkách této knihy potkávají s umělci (Böll, Lennon, Orwell, Solženicyn...), politiky (Gorbačov, Reagan, Thatcherová, Trump...), ale třeba i s papežem Františkem nebo Gretou Thunbergovou.
Proč mohla většina evropských zemí kvůli covidu nařídit svým občanům, aby nikam nechodili, a proč to lidé akceptovali? Proč se tak snadno vzdali svých ústavních práv, za která mnozí jejich předkové neváhali obětovat život? Jak je vůbec možné, že nejen česká vláda zastavila na dva nebo tři měsíce ekonomiku, i když tím způsobila její nejhlubší propad v období od války? Najít vyčerpávající odpovědi na tyto otázky je práce pro týmy filozofů, psychologů a sociologů. Prvním krokem k pochopení však může být kronika o neobvyklé cestě, kterou prošla česká společnost v časech koronaviru. Jako taková kronika mohou posloužit i články, které mapovaly události minulých měsíců v Týdeníku Echo a na webových stránkách Echo24.cz.
Ondřej Štindl je známý novinář a literát, za scénáře k filmu Pouta a seriálu Svět pod hlavou byl oceněn Českým lvem. V roce 2012 vydal dystopickou prózu Mondschein, roku 2016 svůj druhý román K hranici.
Kniha 50 podivuhodných postav nabízí výbor z portrétních textů publikovaných v Týdeníku Echo v letech 2016–2018. Autor s nadhledem a svérázným humorem píše o figurách veřejného života, lidech, kteří se – třeba jen nakrátko – stali známými, o osobnostech historických, ale i o postavách fiktivních. Štindl má dar přesné charakteristiky a působivé zkratky, umí být jízlivý, shovívavý i dojemný. Pro čtenáře a taky trochu pro sebe „zrecenzoval“ třeba Caligulu, Dominika Haška, Terminátora, Michala Davida nebo Johnnyho Cashe.
Rozsah: 312 stran